4|A|9999

Lišák

Podařilo se mu úspěšně dostat do stok zrovna když se začalo blískat. Jakmile byl uvnitř stok, zastavil se a popřemýšlel. Za tím strážným nepudu. Není lepší způsob jak na sebe upozornit, než to nahlásit strážnému a myslím, že odměna za mé dopadení by mu voněla více, než mizerných 20 bronzových. V tu chvíli silně zahřmělo a na ulice začaly dopadat kapky vody. Eloth to poznal podle vody padající skrze mříže dolů do břečky. Dnešní večer rozhodně nebyl ideální pro osvobozování zajatců. Sice poskytoval déšť lepší ochranu před zraky, ale blesky by byly při lezení po střechách smrtící a střechy byly v tomto případě nejlepší cesta do pevnosti. Rozhodl se tedy pro alternativu. Z brašny vytáhl stříbrnou medaili. Pokud byla opravdu stříbrná, mohl to rozšoupnout v nedalekém bordelu Rudá růže. Pokud ne, musel by se za drobné spokojit s noclehem někde v podkroví, což nebylo zrovna příjemné. Vydal se tedy pomalu k nejbližšímu východu. Když se dostal na liduprázdné ulice, již hustě pršelo. Tím lépe. Dešťová voda z něj alespoň spláchne zápach kanálů. Eloth si jen přetáhl přes hlavu kapuci a přešel mezi ulicemi až k zadním dveřím zapadlého domu. Zaklepal a vyčkával.

Zatímco ses brouzdal již důvěrně známou kanalizací tak jsi plánoval v hlavě další postup. Venku zuřila hotová průtrž mračen, takže v kanalizaci celkem rychle stoupala "voda". Nakonec si kanalizace opustil pomocí prorezléno žebříku. Venku nebyla ani noha, neboť blesky, silný vítr a prudký déšť zahnal do dovnitř i stráže. Během vteřiny jsi byl totálně mokrej. Doslova na kost. Chvíli ti trvalo, než jsi se zorientoval. Nakonec jsi zamířil ke svému starému útočišti. Rozhodně jsi nějaké to "povyražení" mohl uvítat. Celou cestu jsi nepotkal živou nohu. Sice to vypadalo, jako že někdo se pohybuje ve stínech, ale byl to zřejmě jen další kolega, který si šel za svou prací. Nakonec jsi dorazil k celkem nenápadným dveřím. Zeklapal jsi. Chvíli se nic nedělo a pak se otevřelo malé okénko. Uviděl jsi nějakou ženu. Jakmile tě viděla tak se rozhlédla kolem a zeptala se tě: Co přináší ruka moře?

Lišák

Vstrčí bleskurychle do otvoru stříbrnou medaili. Pak nevrle odpoví. Doufám, že to bude stačit na zatraceně dlouhou noc! Nerad bych pobíhal v těchto sra*kách příliš brzy. Neměl dobrou náladu. Déšť byl silný a on byl promočený na kost. Byla mu zima a vidina horkého ženského klína byla to jediné, co ho v tuto chvíli zajímalo. Přeci jen byl chlap a ti si semtam potřebují pořádně zařádit, navíc pokud je tu možnost, že za pár dní už nebudete. Namáčkne se tedy na dveře. No tak už ksakru otevři! Je mi ku*evská zima! Zahuhlá Eloth, protírajíc si končetiny.

Žena si prohlídla medaily a vzala si jí (- stříbrná medaile). Pak se na tebe podívala. Chvíli tě zkoumala. No, budem předstírat, že jste řekl "Ruka moře přináší dary věčného života" řekla a otevřela dveře. Jakmile si vešel dovnitř, tak je zase rychle zavřela. Tak co to bude? zeptala se. V tom už ale vešla Sonya, jedna, kterou jsi už znal od dřívějška. A hele koho nám to sem vítr zavál, copak se stalo Lišáku, že jsi tu už tak dlouho nebyl? Začínala jsem se skoro bát, že tvoje hlavička už někomu vynesla těch 20 zlatejch... řekla. A že tu jsou tací, kteří by tě pro ty prachy okamžitě bodli do zad, ale znáš pravidla! Sem spory nesmí! Tohle je dům pohody dodala a s mrknutím zmizela ve dveřích

Lišák

Budeme předstírat, že neměníte hesla každý den! Vešel dovnit a dal si dolů kápuci. V tu chvíli si všiml Sonyi a najednou se jako mávnutím proutku změnil. Bylo až pozoruhodné, jak se ne příliš družný člověk, kterého zajímaly jen peníze, změnil v prostředí tolika žen. Ale...trochu jsem si zablbnul v nedaleké hospodě. Odlepí si z oka zatracenou bandáž, aby mohl vidět děvčata v celé jejich kráse. Ano..dům neuvěřitelné pohody... Pleskne dívku při odchodu po zadku. Pak se otočí k ženštině. Rád bych si tu vybral nějakou hezkou mladou dívčinu...máte tu někde výběr těch volných? Chtěl bych nějakou novou...něco neokoukaného...rád bych se zkamarádil! Pronese s úšklebkem a spolu s ženou přejde do "Výběrové místnosti" kde seděly asi dvě desítky dívek, starších či mladších, známých nebo méně známých. Pár z nich mu začalo mávat...některé známější mu posílali vzdušné polibky a volaly, aby si je vybral. Elothovi se však zalíbila jedna...né víc než dvacet let, zrzavé kadeře a zelené oči...ano zelené oči to bylo něco exotického, především v Charnu. Otočí se zpět k ženě. Hele co ta zrzka...tu neznám...je k mání? Mlsně se olízne...byla to docela kočka.

Code Name => Šmoulinka

Podívala se na svého stálého zákazníka a usmála se. "Jo tak ty chceš zas nějakou novou a vrátíš mi jí vytahanou jak nějakou starou ženštinu, co?!" pronesla krákavým hlasem a zasmála se. Chvíli přejížděla pohledem po tom Lišákovi jednom a nakonec si povzdechla: "Ale dnes připlatíš..." Pak mávla rukou na tu co si již předtím Lišák vyhlídl a ta okamžitě přiběhla. Vzala pana mistra za ruku a zatáhla ho do vedlejší místnosti. Lišák si musel myslet, že to byl sen. Hned ovšem jak byli sami, tak se její povaha změnila. Odtáhla se od něho a zakňučela: "Neubližujte mi prosím pane... jsem tu nová... a mám strach," její hlásek se třásl.
Mezi tím na tebe ejště zařvala "Šmoulinka" od baru, že si máš pouhou hodinu.
Co nyní budeš dělat s tou nebouhou dívenkou?

Lišák

Podíval se na tu starou rašpli a vrazil jí do ruky 10 Bronzových(-10 bronzových) se slovy. Víc ti za ní nedám...není ze zlata... S temito slovy se nechal odvést dívčinou do vedlejšího pokoje. Tam se od něj dívčina odtáhla. Nehodlám ti ublížit...hodlám s tebou strávit hezkou noc, která mi po všech těch potížích přijde vhod. A devče...zaplatil jsem za tebe...ta noc s tebou...budeš mít co jíst, pít a kde spát tak se moc neostýchej. Přešel Eloth blíže k ní. Nebyl sice žádný krasavec s dlouhými vlasy, mystickým mečem a vrozeným šarmem, ale něco na něm přeci jen přitažlivé bylo. Už jen to čím byl, dále jeho šedé až téměř bílé oči a i některé z jizev dokázaly v mnohách ženách vzbudit nevídanou touhu. Navíc jeho strniště mu dodávalo nějaké té nedbalé elegance. Eloth však nebyl rytíř na bílém koni, který by za své utracené peníze vyprávěl dívce příběhy jen proto, že se bojí. A byl bych rád, kdybys mi vyhověla...nechci tě k tomu nutit násilím, ale docela dobře můžeš být moje poslední pořádná ženská a už jsem do tebe dost vrazil...takže nehodlám odejít s plným... Odpoví suše a začne si odepínat řemínky na své kožené zbroji.

Táňa

Chvíli se na toho muže dívala s dosti nedůvěřivým pohledem, ale nakonec svolila. Pomalu se začala svlékat a přitom pozorovala tělo Lišáka. Nebyl sice nějak super chlapák, ale aspoň z něho dostali více peněz. A pokuď se bude chovat špatně... tak byla rozhodnuto mu pořádně nakopat do jeho .... . Nakonec se celá odhalila a vydala se do jeho rukou.

Lišák

Holka nakonec pobrala rozum a začala se svlíkat. Eloth pokýval hlavou a pokračoval v odepínání řemínků ze své kožené zbroje. Jakmile se mu podaří se z mokré kůže vyvlíknout, tak jí pověsí na něco jako věšák nedaleko malého krbu. Stál v pokoji už jen v promočených "trenýrkách" zatímco holka už byla nahatá. Prohlédl si ji. Krásná...vlasy rudé jako oheň, lehce vlnité...zelené oči...mladé pevné tělo...né moc vysoká...prostě holka co za ty prachy stála. Ona mohla pohlédnout na jeho bledé tělo plné menších či větších jizev a v oblasti žeber hrály všemi barvami podlitiny nedávného data. Eloth se tedy naplno pustil do toho, za čím sem přišel. Popravdě, za ty roky navštěv Rudé růže se naučil s ženským tělem docela dobře pracovat a tak byl poměrně dobrý v posteli a narozdíl od všedního života, nebyl v posteli sebestředný, takže se dívka mohla těšit na dosti zábavné hrátky.

Táňa

Po celé "akci" vypadala spokojeně, ale velice vyčerpaně. Dával jsi jí totiž opravdu zabrat. Takto snad v životě nejančila. Skoro půlku noci!
Ráno, když jsi se ovšem probral, již jsi jí nenašel. Vlastně jsi už ani nebyl v tom pokoji. Byl jsi v patře, v malém pokojíku a všechny tvé věci a dokonce i peníze tam byli také. Stačilo se pouze obléci a vyrazit zase kamsi loupit, nebo prostě to co jsi dělával po noční akci. Dveře ti byli otevřené, mohl jsi dělat prakticky cokoliv. Ale další návětěvu tohoto podniku by jsi neměl podnikat zas až tak brzo, jelikož i tebe dnešní noc dosti vyřídila.