4|A|9999

Lišák

Musel ustupovat dozadu před nebezpečnými seky toho podělaného důstojníka. Už ho to pomalu začínalo iritovat. Na výhružky odpoví prostým odfrknutím. Nejdřív si protři oči ty hrdino sboru. To už se však onomu muži podařilo vytřít si ty sra*ky z očí a tak Eloth přišel o jeho slepou chvilku. Jeho "kolega" se navíc vydal na průzkum mříží, takže s nějakým pozornost odvracejícím útokem nemohl počítat, i když bylo možná lépe, že se tu nemotal. Přeci jen ho potřeboval v jednom kuse. Pak zaútočil důstojník tak idiotským sekem, že Eloth musel doslova uskočit stranou, aby nedošlo k jistému dělení. Hlavou mu kmitaly různé nápady, jak na něj ale žádný se mu nezdál uskutečnitelný. Navíc s krátkou dýkou proti meči se v tak stísněných prostorách bojovalo špatně. Pak ho něco napadlo. Zatímco si důstojník opět protíral oči, přiskočil k mrtvému vojákovi a odříznul v rychlosti jeho pochvu na meč. Tu se Eloth následně rozhodl použít jako jistý zdroj k zablokování úderu a následnému protiúderu dýkou.

Tvoje urážky doháněli chlápka k šílenství. Když jsi vykryl jeho úder tak ho málem chytil rapl. Rozmáchl se, ale podařilo se ti ho vykrýt pochvou. Ta se však zlomila. Tvůj protiúder se povedl částečně. Dýka sice pronikla jeho zbrojí, ale už se ti jí nedařilo vytáhnout. Důstojník zaskučel a padl na zem. Za ním stál tvůj "přítel" s mečem. v ruce. Ve chvíli, kdy jsi ho bodnul bodnul také. Rychle! Musíme vypáčit tu mříž a utýct než přijdou další! řekl a vrhl se do odmřížovávání. Mříže držely dost pevně. Ale vytrvalosti se to nevyrovnalo. Jedna z nich už dost povolovala. Nemohlo to trvat dlouho a vchod bude opět volný

Lišák

Už to vypadalo blbě, když se konečně do hry vložil onen chlápek a nutno říct, že úspěšně. Překvapený důstojník klesl do kupy sra*ek pod zásahem dýkou a mečem. Eloth mávl rukou na chlapa, aby šel k mříži a pronesl pouhé. Hned tam budu. Pak si klekne na břicho težce raněného důstojníka, aby mohl vytáhnout dýku, která se vzpříčila a nešlo jí tak vytáhnout. Nebylo to nic příjemného pro onoho důstojníka a eloth mu musel vrazit kus špinavého hadru, který mu utrhl z uniformy, aby jeho křik nepřilákal někoho dalšího. Nakonec dýka povolila a on jí vytáhl z mužova těla. Teď ti vlastně prokážu laskavost! Pak jediným důkladným pohybem podřízne důstojníkovi hrdlo. Toto zranění uspíší jeho smrt, která by ve zdejším prostředí neodvratně přišla a rozhodně by nebyla o nic hezčí. Proto to ale Eloth nedělal. Nechtěl, aby ten chlap řval o pomoc. Pak skryje dýku a sebere důstojníkův meč(+ meč jednoruční ocelový) a taky jej v rychlosti prohledá, kvůli penězům a jiným cenným nebo užitečným věcem. Pak přejde k poslednímu živému vojákovi, který se válel na zemi. Pro větší klid ho ještě jednou pořádně nakopne do břich a pak se k němu sehne a jako už předtím jeho šéfa jej prohledá kvůli cenným nebo užitečným věcem. Zatímco jej prohledává promluví k muži. Tebe nechám žít! Chci, abys rozhlásil, že kdo se postaví Lišákovi, skončí stejně jako tvůj šéf a kolega...a varuju tě...já jsem oči i uši Charnu...co potřebuju..to si zjistím...takže ti dobře radím...nepokoušej se mě nas*at! Pak se ještě otočí ke kolegovi a taky jej prohledá. Nakonec se vydá za mužem, který zrovna lomcoval jednou z mříží. Odstrčí jej stranou a zasune pod viklající se mříž důstojníkův meč a pak začne páčit celou silou.

Sehnul si se k důstojníkovi a začal z něj páčit dýku. Křičel, nadával a prskal krev. Terpve, když jsi mu vrazil do huby hadr tak stichl. Pořád sebou ale cukal a hodně krvácel. Našel jsi u něj 7 bronzových mincí, stříbrnou medaily a železnou dýku, nic jiného nemělo moc velkou cenu. Ve chvíli, kdy jsi ho podřízl jsi uviděl v jeho očích strach. Jeho poslední zahuhlání brzo utichlo. Zbylí dva vojáci u sebe neměli nic zajímavého. Ten poslední naživu celou dobu držel hubu, protože doufal, že na něj zapomeneš. Teď jsi mu až boletivě připomněl, že ne. Rád ti potvrdil, že řekne co chceš a zapřísahal tě, že má 2 děti. Oddechl si, když tě viděl odcházet k mřížím. Jediné zapáčení a mříz odskočila, neboť meč byl kvalitní. Cesta na svobodu byla volná...

Lišák

Posbíral vše, co měli u sebe (+7bronzových mincí, + stříbrná medaile, + železná dýka, + pochva ne ocelový meč.). Dýku zasunul do volné pochvy a medaily schoval do vaku. Jakmile odcházel od mužů a jedn promluvil o dětech, odpověděl. Vaše chyba! Pak úspěšně vypáčil mříž a meč zasunul do pochvy. Byla by škoda jej nechat zrezivět ve stokách. Jakmile byli na svobodě, pryč od všeho toho puchu, odběhl s chlapem někam nedaleko a tam, pryč z očí stráží, chytl chlapa za oblečení. Tak...a teď pěkně zpívej! Má část dohody je splněna.

Chlápek se prorval skrze mříže a nezastavil se, dokud nebyl nějaký kus od hradu. Ty pracky pryč, nebo se na vás vyse*u, jasný! Já tady držím trumfy, ne vy! řekl a odstrčil tě od sebe. Co chcete teda přesně vědět? zeptal se. Zřejmě mu to dobrodužsví vykouřilo z hlavy otázku, kterou jsi mu položil v tom přístavu. Jo! Ten chlápek s tetováním co? Ale už nevím, co ste vo něm chtěl slyšet, takže se ptejte, já vodpovím! osvítil ho náhle záblesk geniality.Vlastně to působilo dost legračně.

Lišák

Chlápek ho sral, ale zabít ho by byla zbytečně práce navíc a tak jeho chování ignoroval. Řekni mi vše co víš! Proč ho zatkli, kdo to je, kde ho drží no prostě vše na co si vzpomeneš. Zavrčí Eloth, který chtěl co nejdřívě najít něco, kde by si mohl umýt ruku od hovna a najít toho zrpoadenýho chlapa. Jako třešínka na dortu mu zbýval ten zatracený dřevěný kůň a meč, o nichž nevěděl, kde je má sehnat, ale to teď bylo vedlejší. A nesnaž se mě přechcat, protože tě osobně dovedu zpět do Charnu, i kdybych se měl nechat zatknout sám! Nemám co ztratit! Jeho hlas zněl dost přesvědčivě!

Hej klídej šéfe! Řeknu co vím! Tenhle chlápek se moc vyptával. Přišel do Charnu s karavanou, jako ochranka. Ale nevodjel s nima, víte co tím myslím. To bylo podezřelí. A pak se ňák moc vyptával na Charna a tak. Celkem nenápadně, ale stejně si ho někdo všim, třeba já. Ale i další. A někdo moc kecal takže si pro něj přišli stráže. No to ste měl vidět! Vytáhl dýku a prosekal se tuctem stráží ven. Venku na něj čekali žoldáci. Však víte! Ty drsný, velký, žádný vořezávátka. Sebral si někde meč a sundal 5 z nich než ho konečně přemohli. Vodvedli ho do pevnosti, ale další 2 stála ta cesta život. Sledoval sem je, to víte, zajímalo mě co je to za týpka. Jenže me viděli a dostal sem hrozně. No ale zistil sem, že ho vodvedli do pevnosti kde ho vyschlýchali. Nejspíš tam bude pořád! Pokud to chcete vědět určitě tak se zeptejte Toma, je to strážnej a za 20 bronzáků z něj dostanete cokoliv. Ale ode mě to nevíte, jasný?! řekl dost vostře. Zřejmě to bylo všechno, co věděl. Snad vám to pomůže, ale ted mizím! Chci bejt vodsad co nejdýl!

Lišák

Nikdy jsem nikoho jako vy nepotkal. Odpoví stroze a otočí se zpět k Charnu. Byl ze stok asi pět minut a tak neviděl důvod, proč by neměly být bezpečné, avšak se rozhodl použít jiný vchod. Cesta k němu mu měla trvat asi čtvrt hodiny, ale bylo to lepší, než jít tím, který zavírali. Jistě byla tu šance, že bude zavřený, ale pořád to bylo lepší, než se vrátit tam kde zabil dva strážné, z nichž jeden byl důstojník. Pomalými kroky se tam vydal a po cestě si v nějaké zbytkové louži opláchl ruku od hoven. Nevoněla lépe, ale rozhodně byla čistší. Jelikož už bylo přítmí, tak si musel pospíšit, aby bez světla vstup našel, ale na druhou stranu měl zase menší riziko, že ho odhalí. Navíc pociťoval, že od moře začíná vát silný a poměrně teplý vítr, což zanemenalo jen jedno - blížila se bouře a jemu se dvakrát nechtělo pobíhat venku za deště. Po patnácti minutách dorazil na místo a začal hledat, což bylo poměrně obtížné.

Týpek se už dál nevybavoval. Rychle se vzdalovalněkam pryč, co nejdál od města. Ty ses vydal svojí cestou. Najít vchod do stok nebyl takový problém. Byl lehce zarostlý, ale volný. Zřejmě ještě nebyl čas ho nějak zvlášť zabezpečit. Dostat se do něj nebyl problém. Ve chvíli, kdy jsi se do něj začal dobývat se už začalo blískat. Bouře byli v této oblasti časté, zvlášť když byla mlha. Tahle vypadala zvlášt hrozivě. Vklouzl si do království věčného puchu. Zdálo se, že prozatím je ve stokách klid...