Zoltanor
Vyslechl jsem si svého bratranče až dokonce a poté se dal opět do řeči.. "Hmm.. Máš pravdu, máš pravdu. Ale já bych jel v ještě větším. Nevím, jak to přesně popsat... Vem si obyčejnou kouli, která dokáže vybuchnout. Trpaslící tyto technologie zatím, co já vím, nepoužívají.. A kdybychom to pro ně nějak vynalezli, mohlo by to být žůžo, co myslíš? Ale je toho daleko víc. Máme oba talent od svých otců na obchodování a všechno kolem toho, dá se to prostě krásně využít. No nicméně... Dost o tom... Jednáme oba moc dopředu, vůbec nevíme, jak se věci vyvinou. Třeba se nakonec všechno zvrtne a nám nic například ani nezůstane... Měl jsem na trpaslíky neutrální postoj, teda dřív. Nevadilo by mi, kdyby je všechny zabili, krom nás dvou. Po té bitvě se mé názory však změnili. Rád bych udržel trpaslíky na svobodě, přece nenecháme tak hloupou rasu jako lidi, aby nad námi vládli. Nemůžou nad námi trpaslíky převzít vládu. Obávám se, že pokud však nespojíme síly s jinou silnou rasou, k tomu obávanému zániku může klidně dojít. Jaký názory na to máš ty? Když teď máme čas je dobré si o tom popovídat, aspoň tak dokážeme zabít nudu.." Dokončil jsem a podíval se na svůj vous, jen jsem si ho trochu projel rukou a čekal na to, jak Gáldhiem zareaguje a jestli bude mít aspoň trošku podobné názory jako já.
Predmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ 
So 29 október 2011, 20:28
