Akula

Akula - jedno z větších měst Charnu, velký přístav, ale jeho význam upadá od doby, co k moci přišel Charn, který veškerou moc shromažďoval na jediném místě. I přesto ale toto město vypadá lépe, než ostatní, neboť zde mají časté zastávky Charnští piráti, kteří zde rádi vyměňují svůj lup za zboží. Nicméně i zde vládne Charnova železná ruka a piráti zde mají volno jen proto, že pracují pro Charna a část jeho lupu proudí do jeho kapsy. Nicméně město mělo i další výhodu. Jeho podsvětí šéfovala tajemná eminence, která byla známá jen jako "Štír" a ten si dělal své vlastní přátele i nepřátele... nezajímali ho mocenské zájmy podsvětí z Charnu...

Lišák

Během uplynulé doby se mnoho věcí změnilo. Po tom co jej v Charnu téměř zabili a on si proti sobě poštval jak charnské podstvětí, tak i charnskou smetánku a nakonec nejspíš i samotného Charna, se rozhodl, že opustit na nějakou dobu Charn bude to nejlepší. Přesunul se do menšího města jménem Akula. Nebylo tak velké, jako hlavní město, ale Charnova síla tu nebyla tak pevná a město o bylo oproti jiným bohatší o lup Charnských pirátů, kteří se zde pravidelně zastavovali. Tím pádem tu bylo více majetných lidí k okrádání. Navíc vedl místní podsvětí záhadný Štír, který se neohlížel na ostatní šéfy podsvětí a tím pádem nešel Elothovi po krku. Začátky tu však nebyly lehké, neboť Eloth město neznal, neměl tu kontakty a neměl peníze. Proto strávil první 2-3 měsíce prozkoumáváním nového města, hledání kontaktů a malými loupežemi. Po té době zhruba znal město, věděl kudy utíkat a kde se skrýt, získal pár vědomostí o tom, kde sehnat zakázku, kde se pohybují pracháči a pod. I když je pravda, že to nebylo jako v Charnu. Tam se narodil, žil tam, znal každou píď...věděl kdy se střídají stráže, kam chodí nasávat...tady to bylo jiné.

Pomalu kráčel maskován ulicemi. Kapuci přes hlavu, zbraně skryté.

Nebyl hezký den, bylo tak podivně, jak u moře bylo ostatně docela často, ve vzduchu byla mlha a foukal studený vítr. Tohle počasí ale prospívalo "obchodu". Nicméně v poslední době to nebylo zrovna dobré, ve městě jsi stále neměl téměř žádné kontakty, takže ses omezoval jen na menší práce, které ti hodili sotva dost na jídlo a nějaké to ubytování. Jednu výhodu tohle město ale mělo, nebyli tu žoldáci, Charnova elita. Hlídali to tu jen obyčejní strážní a pár jednotek vojáků a ti nebudili prakticky žádný respekt mezi zdejším podsvětí. Říkalo se, že Štír má ve městě více moci, než guvernér. Nicméně nic z toho ti moc nepomáhalo. Dnešek taky stál za prd a nezdálo se, že by se to mělo v nejbližší době nějak změnit. Pod nohy se ti připletla divoká kočka a ošklivě tě vylekala, když jsi na ní málem šlápl. Zmizela v boční ulici. Kočka byla černá jako uhel...

Eloth

V Akuli vládlo perfektní počasí pro "práci", jediné co tomu všemu scházela byla bezměsíčná noc. Nicméně přes to vše se Elothovi dvakrát nedařilo. Ve městě neměl moc lidí, pro které mohl dělat kšefty, tak bral každou menší "prácičku", která se naskytla. Doufal, že tím jak bude nabírat reputací, jej budou ostatní doporučovat dále a tak si vytvoří síť kontaktů a možná se nakonec dostane i ke Štírovi. Z polozamyšlení jej vytrhla černá kočka, které téměř šlápl na hlavu. Rozhlédl se po ulici po nějaké vhodné oběti...měl chuť na nějaký ten žvanec.

V ulicích nebyla ani noha. V tomto počasí se málokdo toulal venku. Nezdálo se, že se dnešní noci stane něco zvláštního. Procházel jsi ulicemi, hledal nějakou oběť, ale narazil jsi akorát na nějaké stráže, kterým ses radši vyhnul. Klap... klap... přerušil relativní ticho nočního města nezvyklý zvuk. Klap... klap... znělo to, jako kdyby něco dřevěného v periodických intervalech naráželo na dlažbu. A blížilo se to ze stínů... klap, klap...

Eloth

Najednou uslyšel rytmické klapání...klap...klap...klap...Hlavou mu v tu chvíli proběhlo několik myšlenek. Kdo, nebo co to asi je? Člověk, nebo kůň? rytmycké klapání..to zní jako protéza..nebo jako kopyta...pokud jsou to kopyta, mohlo by to znamenat někoho bohatého...a já bych ho mohl okrást... Stoupl si do stínu jedné budovy a vyčkával na to co se z mlhy objeví.

klap... klap... klap... zvuk se přibližoval. Podle frekvence se to byly kroky, nikoliv kůň. Schoval ses do stínu, abys nebyl vidět. Klap... klap... klap... kroky zastavily. Uviděl jsi siluetu postavy, které stála kousek od tebe. Ozval se hlas, který jsi už neslyšel nějakou dobu, ale špatně se na něj zapomínalo. "Hej ty! Vylez z toho stínu a ani na to nemysli... potřebuju tvojí pomoc..." ozval se. Zdálo se, že je trochu nervní, ale kdy nebyl?

Eloth

Najednou se objevila siluleta člověka a ten klapal, což mohlo znamenat jen to, že měl dřevěnou nohu. Co ho mírně překvapilo bylo, že jej muž nejspíš znal ale podle prvních pár slov rozpoznal hlas, který neslišel už dlouho, ale nebyl to jeden z těch, nakterý by se dalo časem zapomenout. Vystoupil tedy ze stínu s rukou připravenou chmátnout po dýce, podraz mohl přijít kdykoli. Hmm...už je to nějaká doba, co jsem slyšel tenhle skřehot...takže mou pomoc...hmmm Upřel své šedé oči na postavu. Začni a nevynechej tu část, kde se mluví o mém výnosu. Přece..zadarmo bylo slůvko spíše mytologického charakteru.

Chlápek vyšel ze stínu. Ano, byl to ten, který tě tehdy otrávil a využil. Vypadal teď trochu jinak. Možná to bylo tím, že byl oděný v rudé kožené zbroji opatřené zlatými cvočky, u pasu se mu houpal meč a přes ramena měl hozený těžký plášť. Vypadal ale starší, trochu šedivější a celkově dost unavený. "Nech si ty kecy na koledu. Nejsem na ně zvědavej! Něco mi dlužíš a pokud mě ne, tak Evanovi! A neboj se, odměnu dostaneš, pokud to nepoděláš, protože pokud jo, nebo mi odmítne pomoc, tak tě zabiju..." řekl.

Eloth

Byl to ten chlap, chlap kterého by v Akule čekal asi nejméně. Měl jsem za to, že všechny dluhy jsme si vyřešili při našem posledním setkání... Prohlédl si muže. Byl sice jednonohý a chybělo mu oko, ale sakra ten chlap se vyznal dost dobře v jedech, měl slušnou výbavičku, mohl to být dost dobře i assassín. Elothovi se moc nechtělo zahrávat si s ním, zvláště když k tomu nebyl pádný důvod. Spolk teda další námitky. Když z toho teda něco kápne, tak proč ne... Pak ho zaostřil pohledem. Trochu silná slova na někoho, komu toho tolik chybí, ale už minule jsi se ukázal, že umíš...a já mám své žití rád, takž to vyklop.