_______________________________________________________
(8456 - 8489)
Rasy, které jej mohou znát: lidé, trpaslíci, elfové
Kdo to byl? Jossip byl odjakživa zastáncem lidu a míru. Ve svých 19 letech dokonce založil malou organizaci, která působila jako veřejný protest proti válce s trpaslíky. Organizace se jmenovala -
Konec duhy a měla nevídaný úspěch. Netrvalo to dlouho a s obrovskou podporou lidí se Jossip brzy stal jedním ze tří triumvirátů 85. století. Získal moc, která sice nebyla absolutní, ale i s ní mohl dokázat věci, o které se dříve ani nemohl pokusit.
Ve svých 22 letech Jossip vyrazil na Erasii, kterou pustošila válka. Díky své pozici dokázal svolat schůzi s nejvyšším vedením lidí a trpaslíků a pokusil se vyjednat mír. Celá tahle snaha však byla marná, protože lidé tenkrát využili situace a zaútočili na tehdejšího trpasličího generála a na místě ho zabili. Vojsko trpasličí armády se okamžitě dalo do útoku a místo, které mělo sloužit k vyjednání míru se proměnilo v krvavé bojiště. Jossip byl trpaslíky zajat a odveden do Garsternu, kde byl odsouzen k práci v trpasličích dolech v Ramorských horách. Pro Jossipa, který nikdy nebyl zrovna mužem tvrdé práce byl tento trest horší, než smrt, která by ho alespoň vysvobodila z utrpení, které jej čekalo.
Jossip denně pracoval jako otrok 7 dlouhých let a nevěřil, že by ještě někdy uviděl denní světlo. Byl totiž v dolech, které byly daleko komplexnější, než cokoliv, co kdy dřív viděl. Jednoho dne silně zarazil svůj starý krumpáč do skály a celá chodba se zřítila. Před Jossipem se však otevřela nová cesta - objevil starý podzemní chrám, o kterém snad ani sami trpaslíci nevěděli. Jossip si nedokázal vysvětlit jak něco takového mohlo být tam dole, ale z toho, jak to vypadalo, se zdálo, že celá tahle podzemní nádhera si prošla nějakou katastrofou. Chrám byl obrovský a Jossipovi trvalo dny, než se dostal na druhý konec. Cesta zpět ale nebyla a rozhodně se nechtěl prokopávat zpět k těm, co ho věznili. A udělal dobře, že se vydal kupředu, dostal se totiž ke dnu hluboké propasti, která spojovala chrám s bludištěm jeskyň, které Jossipa jednoho dne dostaly ven. A to přímo do Emlrodského hvozdu.
Jossip byl dehydrovaný, hladový, ale byl rád, že se dostal ven. I kdyby to mělo znamenat jeho smrt, zemřel by venku a ne tam dole.
Jeho život však ještě skončit neměl. Zachránili ho elfové, kteří jej odvedli do svého království, kde mu dali najíst i napít. Elfí jídlo Jossipovi zachránilo život a posílilo jej. Jossip elfy nikdy dřív neviděl, ale i tak v nich viděl silné a inteligentní bytosti, které mu mohly pomoci s naplněním míru. Vysvětlil elfům své plány a poprosil je o pomoc. Sám král se Jossipovi vysmál do obličeje a vyhnal Jossipa pryč. Nechtěl mít s válkou nic společného, ale Jossip byl neodbytný, prosil elfy na kolenou. Král Jossipa střelil šípem do hrudi a nechal jej umřít u svých nohou.
Co o něm víme? - Byl to filantrop
- Snažil se o mír
- Mezi lidmi je znám jako naivka, mezi trpaslíky jako pohroma, elfové si jej moc nepamatují, ale sám král tehdy usekl Jossipovu hlavu a vystavil si jí vedle trůnu, aby všem elfům ukázal, jak jsou lidé slabí
Odkazy:Jossipova hlava dodnes leží vedle emlrodského trůnu