Prolog: Odvody

Jak věděl dobře každý obyvatel Amaru tak válka s trpaslíky trvala už příliš dlouho. A právě Amarské království bylo, díky své pozici, to, které neslo velkou tíhu bojů. Tato težká doba donutila mnohé uvědomit si snadnou pravdu - království potřebuje vojáky víc, než tresty pro malé kriminálníky. A k čemu by byl armádě někdo s useklou rukou? Ty jsi byl jeden z těch "šťastných". Momentálně jsi byl ve staré dobré base... zítra ráno jsi měl spolu s 7mi dalšími odjet vozem do tréninkového tábora... a stát se vojákem...

Vězení nebylo velké. 2x2 metry, jedna dřevěná pryčna, 3 kamenné stěny a jedna z mříží. Jedno malé, rovněž zamřížované okýnko... a starý dobrý řetěz na noze, přikovaný ke zdi

Namar Northsong

Sedel som v kúte a premýšlal rúznymi spôsobmi, ako sa dostať z tejto malérie. Vydýchol som. Po živote vojaka som netúžil, radšj by som sa zbavil svojej pravej ruky, než sa pridať do služieb královstva.. Natiahol som sa k oknu a vyzdvihol sa, aby som uvidel svet okolo, videl známe tváre či aspoň "niečo" čo by mohol využiť. Nič. vydýchol som si druhý krát a došiel k režiam a zadíval sa na stráže. zároveň som sa zadívalk na muža oproti mne. Len som stál a čakal. To bolo jediné čo sa tu teraz dalo robiť.

Vězení už taková bývala. Jeden strážný obcházel cely stále dokola. Okénko se otvíralo do dvora, na kterém cvičili nějací "regulérní" rekruti. Pochodovali, šermovali... klasika. V cele naproti tobě se nacházel další člověk, starší než ty, taky mohutnější, ale ve tváři neměl vepsáno mnoho inteligence. Do dalších cel si neviděl. Zdálo se, že tenhle den bude celkem dlouhej a rozhodně ne jeden z nejpříjemějších...

Namar Northsong

Začal som sa prechádzať po cele. Cítil som chlad na mojcih bosích nohách, avšak málo,vela menej ako nejaký vypasený šlachtic so svojimi ružovičkími nožičkami, neschopné navliecť do topánok. Ja som také privilégium nemal. Bol som bosí, aspoň teraz, kým trvalo "teplé" obdobie. Vykračoval som dalej, sem tam sa zahladel cez okno. Videl som stále tréning boja, to, čomus om sa chcel vyhnúť. Inokedy zase druhým smerom, k mreži a sledoval, ako miesto mna pochoduje žalárnik. To bolo asi tak všetko. Nudný deň, nudné udalosti, nulová šanca sa zabaviť. lahol som si do priečky a zaspal. nebol to komfort, avšak stále to bolo aspoň niečo, o čom som mohol často len snívať, hlavne ked som bol ešte malý a šikanovaný. Spal som, možno až pár hodín, nič iné sa tu robiť skutočne nedalo. ked som sa prebral, všimol som si, že tu hliadkuje ešte stále ten istý strážnik. Zamával som mu a spýtal sa ho. Zdravím. Povec mi chlape..kedy nás odvezú? kedže vidím že ti si vysoko postavený člen armády a určite by ťa nenechali hliadkovať nejakých obyčajných veznou". takže kedy to pôjdeme do armády?" na túto otázku ma síce odpoved nezaujímala, ale chcel som zistiť povahu strážnika a jeho inteligenciu. ostatne som tu aj tak nechcel čakať kým po mna prídu.

Bylo opravdu teplejší období, což ale neznamenalo, že bylo teplo. Samozřejmě správní seveřané byli na toto období zvyklí. Když si oslovil strážného tak ten tě nejprve ignoroval, ale nakonec se stejně otočil směrem k tobě. Zřejmě nepochopil správně tón v tvém hlase. Už se nemůžeš dočkat co? Ale ono tě to přejde, po 2 týdnech ve výcvikovém táboře budeš litovat, že jsi někdy něco ukradl... uchechtl se a pokračoval dál ve své obchůzce, jako kdyby tě chtěl nechat někde za sebou. I on si ale uvědomil, že za dalších pár minut tě uvidí znova

Namar Northsong

Strážca bol ten typ, ktorý robí presne to čo má robiť, bez toho aby vedel prečo to robí. Opäť som si lahol na postel a hral sa so svojou dýkou, ktorú mi naštastie neobjavili, aj tak by pre nich nelala nijakú cenu a ja sám som s nou nemohol nikoho zabiť. Újisť s hradu plného stráži by bolo skutočne nezmyselné. Hlavne keby som niekoho zabil. premýšlaním som sratil koncetráciu a porezal si dlaň čepelou. krv začala tiecť. prisal som pery ku rane a oblízol malý pramienok krvy. V tej chvíli som dostal nápad, kýd som vysál svoju vlastnú krv s kovovou príchutou. Podíval som sa na čepel svojej dýky. O chvílu z mojej cely vychádzal kloktavý chrachot. krk som mal od krvy aj ruky, v snahe zastaviť krvácanie. Strážnik to musel počuť, kedže to chlapík, ktorý stál oproti mne, jasne videl. zbraň nebola nikde videná. Zorničky som mal roztiahnuté avyplašené. Krv mi už zašpinila moje oblečenie.

Podivný zvuk přivolal strážného. Zdálo se, že pohled na krev nesnese. Protože se zase otočil a utíkal pryč. Slyšel jsi, jak při tom volá něco nesrozumitelného. Asi mu slova vázla v hrdle. Netrvalo to ani 2 minuty a byl zpět. S ním ještě někdo. Proboha! Ten muž umírá! Otevřte rychle ty dveře, nebo zemře! uslyšel jsi hlas toho druhého. Zřejmě to byl nějaký ranhojič. Strážnej otevřel dveře cely, ale zůstal stát ve dveřích a radši se otočil tak, aby neviděl tu krev. Druhý muž doběh k tobě a otřel ti krev od úst aby viděl, zda a jak moc krvácíš. Co se vám stalo? zeptal se v naději, že mu odpovíš. Zřejmě svou práci bral poměrně vážně...

Namar Northsong

Ked sa ku mne ránhojič priblížil, trocha som cukol, akoby som sa bál dotyku. Svoju hru som hral dokonale. Na kratučkú chvílu, ked sa mi díval na sek na krku, som sa usmial, chladne, vítazne. zranenie, z ktorého mi tiekla krv na krku, nebolo velmi hlboké, hrtan sotva načalo. nebolo to smrtelné. V tváry som bol bledý. Sekol som asi prisilno. nikoho by nenapadlo, že som si to spravil sám. V duchu som premýšlal, ako dlho bude trvať, kým si všimnú skrvanenú dýku prehodenú cez okno. Dalšia otázka. Chcel som odpovedať, vytvoriť ešte dokonalejšie predstavenie pre 2 divákov,avšak rozprávať somc cez tú krv nedokázal. Napadlo ma niečo iné. Posunul som sa dozadu, do kúta miestnosti a trasúcim prstom, zlepeným od krvy som ukázal na strážnika. Moje oči, plné strachu hovorili jasne: tento muž zaútočil!

Felčar znal svojí práci dobře. Dokázal tě celkem rychle obvázat a nějakou mastí zastavit krvácení. Když byl hotov tak vyšel ven a otočil se na strážníka. Doprovodíte mě a mého pacienta IHNED do mé ubykace, jasné! řekl mu. Strážnej se neodvážil mu vzdorovat. Společnými silami tě odvedli do lékařovi ubykace. Byla to podivná místnost plná flakonů, podivných mastí a neložených zvířat v lihu. Položil tě na postel. Stážnej pak odešel. Budete v pořádku, nebojte se. Až se trochu zotavíte, tak mi řeknete co se stalo. Nesnažte se prosím utéct, přede dveřmi bude neustále někdo hlídat... řekl felčar a odešel také

Namar Northsong

S tažkostou som prehltol slinu "dokašlal som to, plán mal vísť úplne inak!" Poprezeral som sa po ublikácii. všetko bolo inak, ako som si predstavoval. Najdu nôž, ten idiot v cele oproti mne im všetko vykecá. nečakal som, že ten "vojka" nedokáže uniesť pohlad na krv. Stiahol som obväz a zadíval sa na zranenie. A ešte k tomu všetkému budem mať predtým ako ma pošlu do armády jazvu. Bol som strašne bledý a nemohol som hovoriť. Ako by tu bol niekto, s kým by som mohol. zadíval som sa na flaštičky a niečo som hladal. Nevedel som čítať, takže jediný spôsob ako zistiť či je to ono bol podla čuchu. Keby všetko nevonalo tak podobne....Zamdlieval som, avšak silou vôle som sa ovládol a hladaj dalej. Konečne som našielto čo som hladal. Páchlo to úplne rovnako. Týmto uspávali mladé devky a brali ich ako darček pre knazov. uspáva to, či tak nejako. Videl som, to iba raz, avšak počul som o tejto látke mnoho zvestí. záhadné zmiznutia, ospalé osoby vedla mužov zahalených v dlhých čiernych pláštoch. vytrhol som čistý obväz, a zoral ho aj s flaštičkou k sebe. Látku som namočil a čakal, čakal na felčiara. Obidve látky som mal dobre schované.