Prolog: Ťažba výmyslov

Lorugan, opevnené trpasličie mesto na severe Myrdonu, posledná bašta na hraniciach s ľudmi

Lorugan tak nemusel vyzerať, ale jeho hradby boli naozaj pevné. Obiehali mesto z každej strany, pričom na juhu boli najhrubšie a najstráženejšie. Navyše mesto stálo na vysokých útesoch, ktoré prakticky vyznačovali hranicu medzi ľudským a trpasličím územím. V lesoch pod útesmi bolo pre trpaslíkov veľmi nebezpečno. Neustále tam fungovali charnskí partizáni. V meste často vládlo napätie. Z juhu mohli kedykoľvek k mestu napochodovať ľudské vojská a kvôli hustému lesu by si to stráže ani nemuseli všimnúť. Napriek tomu, že sa tam odohralo len málo bitiek, bolo opevnenie kvalitou približne rovnaké ako mala pevnosť Dar-Dum. A tá mala jedno z najlepších trpasličích opevnení na svete. Je sa však treba poistiť...

Mestom prechádzalo množstvo trpaslíkov a elfov z východu na západ, niekedy aj na východ - bolo jedno kam idú, všetci boli potenciálny zákazníci. Trh v centre mesta ako vždy prekypoval množstvom ľudí - predávali sa predovšetkým zbrane, rôzne brnenia a iné užitočné predmety. Jeden z obchodníkov, postarší trpaslík stál pri vchode na trh a každému pokukával po výzbroji. Očividne ho však najviac zaujímali meče. Vedľa neho stála ceduľka, ktorá hlásala: ,,Garagan vašu zbraň vylepší - zadarmo! Najkvalitnejšie materiály, najkvalitnejšia ponuka - už viac nečakajte!''

Nocturne Kassadin

Kráčel už od rána. V brašně měl ještě tři jabka, které utrhl ze stromu. Noc na dnešek byla klidná a on se celkem dobře vyspal. Jenže pak se musal dát opět na cestu. Potřeboval jít do města. Už ho nebavilo chodit tím hustým lesem. Avšak, něco ho zaráželo. Jak na něj zareagujou trpaslící. Věděl, aspoň se to nedavno dozvěděl, že probíhá válka. Ve městě, kde vyrůstal nic takového nebylo. Několik trpaslíků ho učilo řemeslo a to, jak se pozná dobrá kvalita zbraně. Občas ho pozvali i na pivo. Jenže on měl vždy tak jedno-dvě, víc by nezvládl. Tedy, na víc si netroufl.
Po čase vzpomínání na svůj domov, už začínal vidět hradby. Byl už blízko města, ale jak se má představit? Poznají, že je člověk a snad to bude v pořádku. Vyndal si z brašny ještě jedno jablko a kousl do něj. V lese nikoho nepotkal, takže se nemohl nijak dozvědět více o tom městě. Nebo spíše, on si nikoho nevšiml. Přicházel z jihu a to bylo jediné, co věděl na 100%. Už vyšel z hustého města a dal si ruku na čelo. Zvedl hlavu a pohlédl na hradvy. Konečně viděl ty hradby v celé jejich kráse a pohvízdl si. To muselo dát práci. Zajímalo by mě, za jak dlouho postavili takové hradby. řekne a sleduje, že zahlédl i stráže, ale o ty se zatím nestaral. Přicházel v míru. Díval se dál na ty hradby. Zřejmě kamen, ale museli to nějak zpevnit i z druhé strany, nebo to jinak není možné. stále je pozoroval. Ty hradby ho fazcinovali. Ale i tak nějak při tom čekal, jestli ho někdo přijde přivítat.

Do Loruganu sa z južnej strany takmer nedalo dostať, jedine niekoľkými malými cestičkami - stál na vysokých útesoch, po ktorých nešlo len tak vyšplhať. Jeho hradby sa týčili nad južnými lesmi. Všetko pod útesom a smerom na juh už patrilo charnskému despotátu. V lesoch pod Loruganom bolo niekoľko malých ľudských dediniek, ale nič veľké.
Stráže na hradbách boli privysoko aby si Nocta mohli všimnúť.

Náhle si započul akýsi podivný zvuk a tvoje zmysly sa veľmi rýchlo zostrili. Tento zvuk často značil zver, ktorá bola veľmi blízko a pripravovala sa na útok.
Spoza stromov okolo teba však vyšlo niekoľko ľudských bojovníkov. Jednoznačne to boli charnskí partizáni, ktorí obývali južné lesy pod pevnosťou Lorugan na ľudskom území.
Bolo ich asi 11, vyzerali už skúsení.
Jeden z nich vystúpil dopredu, vyzeral ako vodca skupiny.
Hmm... čo tu robí taký mladý človek ako ty? Tieto lesy sú nebezpečné. Neodporúčal by som sa dostať hore, k Loruganu - neznášajú tam ľudí. Ak to je tvoj cieľ.

Nocturne Kassadin

Díval se tak nahoru, když uslyšel zvuk. Zpozorněl a dal ruku ihned na záda. Sáhl trochu do vaku a chytl jílec meče. Protože tendle zvuk znal. Už se mu pár krát stalo, že se ozval tendle zvuk a pak z křový vyskočili vlci. Prudce se otočil a ohlédl se. Uviděl, že z křový vyšlo cca 11 lidí. Všechno byli muži. Nevěděl, že tohle je zrovna jejich území. Pak pustil jílec a pohlédl na ně. Jeden se k němu vydal. Zřejmě vůdce skupiny, ale nevypadá to, že by chtěli bojovat. Vypadali, že už pár bojů zažili, takže by neměl ani tu nejmenší šanci.
Poté ten vůdce promluvil. Vyslechl si jeho slova a kývl. Jenže se zarazil nad jeho oslovením "Mladý člověk" ..zadíval se na něj. To vypadám opravdu tak mladě? zeptal se a podíval s epo zbytku jeho skupiny. Pak opět na něj. Usmál se. Cestuji různě, takže je to snad jasné, co tu hledám. Neznám zdejší prostředí, takže to. Pak zvedl hlavu k té pevnosti. Aha...takže by to nebyl nejlepší nápad, tam jít. Ale co teď budu dělat...potřebuju se zastavit v nějakém městě. řekne a pak pohlédne na něj. Zachytil i to jméno, co řekl. Zopakoval si ho pár krát pro sebe a usmál se. Věděl další název nějakého zajímavého místa.

Vodca sa na jeho poznámke iba pousmial.
Ale do Loruganu sa dá dostať, poznáme niekoľko ciest nahor. Sú strážené trpaslíkmi, ale dá sa tadiaľ prešmyknúť pokiaľ si dostatočne šikovný. vysvetlil a jednému zo skupiny ukázal akési gesto. Ten hneď na to odbehol niekde medzi stromy a stratil sa z dohľadu.
A.. útok!!
Hrubý krik sa ozval od jedného stromu. Všade naokolo sa objavilo niekoľko obrnených trpaslíkov s vytiahnutými zbraňami.
Pobite partizánov! zakričal vodca trpaslíkov, obkľúčili celú skupinku a zaútočili. Bolo ich o niečo viac - asi 15 alebo 16. Vyzerali dosť skúsení a práve využili moment prekvapenia. Dvaja partizáni v momente padli na zem mŕtvi od trpasličích kušiníkov, ktorí stáli neďaleko.
Vodca všetkých zoskupil, zostávalo ich len osem aj s tým mladým. Netušil či ten meč dokáže použiť. Mal však šťastie, že jedného z nich pár sekúnd pred tým poslal do úkrytu.
Boj sa začal. Trpaslíkov bolo dvojnásobne, ale boj vyzeral vyrovnaný. Aspoň zatiaľ.

Nocturne Kassadin

Poslouchal jeho slova. Zakymácel hlavou. To je v pohodě, kdyžtak se hold do toho města nepodívám, co se dá dělat. Půjdu jinam. řekne a pohlédne. Udělal na někoho gesto a ten odběhl někam pryč. Tak já zase půjdu do dalšího města, děkuji za upozornění, třeba se někdy setkáme. řekne a mávne rukou. Otočí se svým tělem a chystal se odejít, jenže zaslechl nějaký rozkaz. Prudce se zastavil a ohlédl se. V ten moment tam skočili trpaslíci. A co teď. Bylo jich cca 15 nebo 16. Počítat se mu je teď nechtělo. Všiml si, že padli dva lidi. Ale j-já...nepřišel jsem bojovat...jen tudy procházím. řekne výmluvně. Ale nic nedělá a jen tam tak stojí. Nakonec dá jednu ruku do svýho pytle, co měl na zádech a nahmatal jílec. Byl dost široký ten jeho meč, takže ho mohl použít i jako štít proti šípům a to tak udělal. Vytáhl ho a dal ho před sebe. Věděl, že se jim nemůže rovnat v boji, oni nejsou vlci ...oni jsou ti, co už bojovali a vyhráli, jinak by tu nebyli.

Trpaslíkov očividne nezaujímalo, že Nocturne neprišiel bojovať a že tadiaľto len prechádza. Skôr im išlo o to pobiť všetkých ľudí na dohľad. Boj, samozrejme, prebiehal zle - teda zle pre ľudí. Kušiníci robili naozaj veľké problémy a tak sa po chvíli kapitán týchto partizánov očividne rozhodol, že je čas na útek. Schmatol Nocturna za rameno a veľkou silou ho ťahal za sebou. Za vami preletelo niekoľko šípov - ostatní bojovníci však trpaslíkov zdržali a tak mali čistý útek. Teda takmer - jeden z trpaslíkov sa zo skupiny odpojil a zbesilo vás naháňal. Keď ste odbehli dostatočne ďaleko, kapitán ťa pustil, otočil sa na prenasledovateľa a zaujal bojový postoj. Nocturnovi pokynul, aby sa ukryl za jeden zo stromov a trpaslíka prebodol zozadu, od chrbta. Mal meč, teda by mu to nemalo robiť problém...
... načo by niekto nosil meč, ak ho nevie použiť? Teda to si kapitán aspoň myslel.

Bojová vrava v pozadí pomaly utíchla, vyzeralo že trpaslíci boj vyhrali a bežali smerom k vám. Boli stále ďaleko, a tak vám zostávala asi minúta na to aby ste sa trpaslíka zbavili. Dupot sa pomaly ale isto blížil...

Nocturne Kassadin

Krčil se tam tak za svým mečem. Jeden šíp z kuše ho škrtl o rameno, takže měl potrhaný oděv a trochu tekla i krev. Jinak ho před mnoha dalšími uchránil ten meč. Teď děkoval, že ten někdo si chtěl nechat ukovat takovejdle velkej meč a pak ho tam nechal. Opravu děkoval. Nevěděl, jak probíhal boj. Ale podle křiku usoudil, že prohrávají, že lidé umírají. Pak jen ucítil, jak ho vzal někdo za rameno. Seběhlo se to během pár sec a on stačil chytit ten svůj meč. Jen uviděl, jak za nima někdo běží. Byl to trpaslík, to věděl. Po chvilce zastavili a ten, co ho tahal, probodl toho trpaslíka a ten padl na zem. On se během chvilky schoval za strom. Viděl už pak jen mrtvého trpaslíka. Vyšel ven a díval se na něj. V ruce držel ten meč. Schoval ho do brašny. Omlouvám se.... neumím bojovat. Trpaslíci jsou něco jiného, jak vlci. řekne. Nikdo ho neučil bojovat. Prostě panáci ze slámy nejsou jako lidi, je to úplně jiné.
Pak zaslechl, jak se k nim začali blížit trpaslíci. Zřejmě všichni padli. Pohlédl na něj. Co s ním? zeptal se. Tušil, že budou obhledávat mrtovlu, tak vytáhl z rbašny pár hřebíků a ty během chvilky zabodal do země. Jak si spočetl výšku trpaslíků, tušil, že by se v těhle místech měli kleknout, aby ho zkontrolovali a brnění se na koleni láme. Pak pohlédl an toho člověka. Víc nevím, co udělat...co dál. Nebudeme udíkat? zeptal se a ohlédl se, kudy by se měli dát na útěk.

Trpaslík, ktorý Nocturna a kapitána partizánov prenasledoval, bol mŕtvy a teda sa prakticky zachránili. Stále tam však boli aj ostatní a tí sa pomaly ale isto blížili. Keď kapitán videl ako Noct narába s mečom a správa sa v boji, uvedomil si, že to nebude nejak veľmi skúsený bojovník. A hneď na to sa priznal, že jeho obete boli tak maximálne vlky. Ale treba niekde začať, nie? Kapitán zo záujmom pozoroval, čo Nocturne robí.
To teda sú. Títo sú dokonca špecialisti na nás, takže si musíme dávať veľký pozor. Tak veľký meč ti nepomôže. A myslel som, že keď ho nosíš, tak ho dokážeš aj lepšie použiť... asi som sa zmýlil. Ale na tom teraz nezáleží. Poď. popohnal Nocturna kapitán a pustili ste sa obaja do behu.

Nocturne Kassadin

Viděl jen to, že si ho prohlíží. Přemýšlel nad tím, co se mu tak honilo hlavou, protože aby někdo chodil s tak velkým mečem a neuměl s ním, je ostuda, ale pro něj. Holt se nenašel nikdo, kdo by ho učil a tak možná někoho časem najde. Kdo ví.
Pak začal něco hovořit. On se na něj se zájmem zadíval a poslouchal ho. Kýval na všechno, co řekl. Pak pokynul rameny. To si myslí většina lidí, když u mne vidí tento meč. řekne si trochu tiše sám pro sebe. Pak ještě jednou kývl a rozběhl se za ním. Nechtěl se na tomhle místě více zdržovat, protože co skoro zde budou trpaslící a žádné výmluvi by nepomohli, kdyby viděli toho mrtvého trpaslíka. Ale viděl v tom i něco světlého. Možná přece jen našel někoho, kdo by ho mohl aspoň trochu naučit bojovat.