Nocturne Kassadin

Jméno:
Nocturne (zkráceně Noct)

Příjmení:
Kassadin

Pohlaví:
Muž

Věk:
22 let

Rasa:
člověk

Místo původu:
Eselgire (na západě Erasie)

Bydlení:
Nemá trvalé ubytování. Rozhodl se cestovat, protože chce najít svoji sestru. Bydlí od vesnice k vesnici a občas přespí i někde v lese.

Rodina:
Matka - Amanda Kassadin - 24 let, ale po smrti. Zemřela necelý rok po tom, co narodil Noct - člověk
Otec - Brand Kassadin - 49 let - člověk
Nevlastní matka - Lyanara Oerbia -  119 let - elf
Nevlastní sestra – Sona Oerbia – 19 let – člověk/elf

Frakce:
xxx

Povolaní:
Řemeslník/kovář (na cestách)

Popis povolaní:
Dokáže zacházet s nářadím. Ať se jedná o nářadí, které se používá na tvoření zbraní (jako kovář), ale dokáže zacházet i s jiným nářadím, např. na stavbu nábytku, nebo tak. Prostě vše, co patří k práci řemeslníka.

Talent:
Má talent na práci, kterou vykonává rukama. To zřejmě zdědil po otci, protože tam tvořil zbraně apod.  Další práci s jeho rukama se naučil praxí v jeho městě a něco i na cestách. Když má dobré prostředky, dokáže si to nářadí vyrobit i sám, když ho potřebuje k něčemu. Ale dokáže se i trochu ohánět mečem, protože viděl u svého otce jeden meč, který nosí při sobě. Ale ten slouží jen na obranu v lesích, nebo tak.

Schopnosti/Zručnosti:
Dokáže manipulovat tak nějak se svou zbraní, ale nějaký protivník, který bojoval dost často, by ho snadno porazil. Porazil max několik vlků, nebo nějaké panáky ze slámy.
Dokáže rozpoznat nějaké květiny, protože někdy pozoroval Sonu, jak něco s nimi dělá a tak se naučil tak přibližně, které se dají sníst a které naopak mu ublíží, ale byl jen opravdu začátečník, takže něco prostě tipne.
Dokáže jednoduše opravit nějaký ten nábytek, pomocí něčeho a nebo nějaký menší postavit (časem už třeba něco většího).  Co se týče nářadí, to si většinou vyrábí sám, když má k tomu materiál, ale není to moc velká kvalita, jde mu hlavně o dobrou funkci. To nosí vždy u sebe.
V kovářské dílně v peci, dokáže stvořit nějakou tu dýku, či normální nůž, ale když se do toho dá, tak vytvoří i kratší meč, ale záleží, co na něj používá. Na meče ještě nemá dost zkušeností a tak časem.
Ještě dokáže nějaké práce na domě, či něco v domě a to jen díky práci, kterou měl ve městě.
Zkráceně řečeno, je to schopný člověk, který dělá svýma rukama.  


Magie:
Žádnou neovládá, a nebo o ni neví. Slyšel o magii pouze z knih či pohádek, nikdy se s ní ve skutečnosti nesetkal, ale věřil tomu, že existuje.

Politické přesvědčení:
Je mu jedno, zdali je někdo člověk, elf či trpaslík. Jsou to živý tvorové a mezi tím není žádný rozdíl. Někdy se sice setkal s odporem jiné rasy, ale co mohl dělat. Všichni to nevidí tak jak on. Ale jinak se o politiku nijak nezajímá.

Vztahy k ostatním rasám:
Rád se skamarádí se všema a je mu jedno, co jsou zač.

Cíle:
Získat svitek o výrobě jednoho meče, o kterém mu vyprávěl otec. Možná se žene za něčím, co neexistuje, ale on si stojí za tím svým. Pak najít svou sestru. Ne kvůli tomu, aby ji přivedl domů, ale kvůli tomu, aby věděl, že je v pořádku.

Povaha:
Je celkem klidný, i když to tak nevypadá. Vypadá spíše jako nějaká temná postava, ale kdo ho znal, sám ví. Nemá moc rád ubližování druhým. Díky tomu, jak od mala zkoušel práci řemeslníka, tak měl celkem dost velkou sílu. A i výdrž. Jenom přece měl začátky jako každý jiný a občas se praštil do ruky kladivem, nebo něco podobného. Takže měl větší práh bolesti. Jen přeci, když je smolnej den, jemu se nevyhne. Je hodný a přátelský. I když někdy blázniví. Ale kdo dneska není. Každý má v sobě trošku toho bláznovství a s tím žije až do konce života. Není zas tolik mírumilovný, protože už pár krát zabil. Ale ne lidi, ale vlky nebo divoké psy, kteří ho ohrožovali a hledali si něco k jídlu.

Oblíbené:
Má rád klidné prostředí města. Hlavně to město nesmí být moc přelidněné, takové ty normální města jsou dle něj ty nejlepší. Miluje ovoce. Ne ani tak moc zeleninu, ale hlavně ovoce patří do jeho nejoblíbenějších věcích. Má rád noc, při které pozoruje měsíc a oblohu. I když vidí hvězdy stále, nezná souhvězdí, ale i tak se mu to líbí. Má rád celkem přírodu, protože tam nejde i věci, které jinde nenajde. I když ve městě se cítí trochu lépe, protože tam spíše pomůže, než v přírodě. Má rád i koně, jsou to taková větší stvoření, ale jezdit se na něm bojí a celkově se k nim moc nepřibližuje.

Neoblíbené:
Nemá moc rád rozpory mezi jinýma rasami. Nechápal, proč se někdy tak dohadují a děkoval, že vyrůstal ve městě, kde se to moc neřešilo. Nemusel pestré barvy. S tím se nikdy se svou sestrou neshodli. On byl spíše na tmavší barvy.  Ale vždy se nějak ti dva dohodli. Ubližování druhým? To bylo něco, co nikomu neodpustil. Sice ze začátku vypadá, že se do toho nechce plést, ale vždy udělá pak opak. Ale to je prostě on.

Fóbie/Strach:
Hypsofóbie (Strach z výšek)
Klaustrofóbie ( strach z uzavřených prostorů)


Životopis:
Matka mu zemřela necelý rok po jeho narození, takže nic moc o ní nevěděl. Neviděl ani její žádný obrázek, jen věděl její jméno, Amanda. Tehdy, když se to stalo byl ještě malý a z ničeho neměl rozum. Takže si moc neuvědomoval, v jaké jsou on a jeho otec situaci. Později se však dozvěděl, co se dělo. Jak byli v těžké situaci a sotva se uživili. Až do doby, kdy onemocněl. I to mu otec vyprávěl, jak to bylo.
-Jednoho dne, kdy Noct byl na tom dost špatně a jeho otec nevěděl, co s ním, k nim přišel otcův nejlepší přítel Nasus. Od doby, co mu jeho otec zachránil život.  Pak to tak nějak šlo, ten čas, až se z nich stali ty nejlepší přátelé. Tak a zpátky. Přišel tam tedy a začal mu říkat něco o léčitelských elfech, kteří by Noctunovy dokázali pomoci. I když neměl peníze, rozhodl se to risknout a šel tam. Tam ho odmítly, kde by léčili zadarmo, když to málo kdo uměl. A tak se vrátil smutně domů, kde mu Nasus zdělil, že se jeho stav zhoršil. Nevěděl co dál. Dokud někdo nezaklepal na jejich dveře. Otec si všiml, že to byla elfka, kterou tam zahlédl. A ještě více ho překvapilo, když jim chtěla pomoct. Vyléčila Nocta a nic po něm nechtěla. Byl ji za to nehorázně vděčný, že jeho jediný syn bude v pořádku. Jenže od toho dne se ti dva začali vídat, až se z toho vyklubala láska. „A pak vznikla tvoje sestra Sona“ Tím rád otec dokončoval tenhle příběh, ale vše co řekl, byla pravda.-
Od toho dne se Noct trochu změnil, protože se jeho rodiče začali věnovat jen ji. Sice to byla jeho nevlastní matka a sestra, ale on to tak nebral. Pro něj to byli prostě matka a sestra.
Různě bláznil po městě a lidí mu za to dost vyhubovali. I děti, které měl Nasus zkazil. Takže doma dostal vždy dost vyhubováno.  
Dost často slýchával od otce legendu. Jednalo se o jeden svitek, na kterém stálo, jak vyrobit legendární meč. Od toho dne se toho chytil, a že ho najde. Takový cíl má do teď.
Léta plynula a on trávil dost času u táty v dílně, kde se učil řemeslu. Díky tomu, že mu to šlo, tak ho řemeslníci ve městě vždy vzali k sobě a učili ho různé fígle a tak, jak by se mohl ještě víc zlepšit. Byli spokojená rodina, se kterou byl rád.
I jednou našel doma nějaký meč. Otec mu vysvětlil, že si ho nechal někdo vyrobit, ale už si pro něj nepřišel. Toho se ujal a prostě si ho vzal. Ze slámy a klacků si udělal panáky a zkoušel si to s ním. Ze začátku mu to moc nešlo a matku mu chtěla ten meč zakázat, ale pak to bylo už v pořádku, když se s ním tak nezraňoval. Když vždycky šel do lesa, dal si ho do pytle přes záda a šel.
Sona se jednoho dne zřejmě rozhodla, že odejde. S tím nemohl nic dělat, jen ale viděl, jak odchází. Ten den byli zrovna krásné hvězdy a měsíc osvětloval zem. Ale nezkoušel ji zastavit, pak by se o to pokusila příště. Nechal ji být, když usoudila, že je to dobrý nápad. On nad tím přemýšlel už dlouho, ale ještě to neuskutečnil.
Pár dní po tom, co odešla si promluvil s rodičema. Řekl jim, že též odejde z domu a že ji najde a zjistí, jestli je v pořádku. Jenže oni mu nařídili, aby ji přivedl domů, jinak ať se nevrací. To on nehodlal udělat. Až se rozhodne přejít domů, tak přijde. Do té doby ji nechá, ale jestli ji potká, tak ji to řekne. Toho dne se sebral a odešel. Nevěděl sice kam, ale šel. Vzal si svůj meč, brašnu s nějakým nářadím. Pak se ještě otočil a zamával jim.
Jakmile se jim  ztratil z dohledu, tak nevěděl, co dělali. Třeba slavili a nebo ne. Kdo ví. Jenže on zamířil už k další vesnici a jeho život mohl začít novou kapitolu.


Vzhled/Foto:

Spoiler: