Dagonith

Základní údaje
Meno: Dagonith

Priezvisko: syn Hurthogův, silná pěst

Pohlavie: Muž

Vek: Okolo třiceti let, nejspíše už mu ale dávno táhne na čtyřicet. Nutno podotknout že počítání svého věku není jeho parketa a nezaobírá se jí.

Rasa: Trpaslík

Miesto Pôvodu: Gastern, již po celé generace, které sahají velice hluboko do historie, žije jeho rod právě v Gasternu, městu na třech pahorcích.

Bydlisko: Gastern, žije v něm od doby, co mu rašily první fousy. S četnými válečnými výpravami se však doslova častěji toulal po světě, než seděl na vlastním zadku. Nynní však po většinu času setrvává na frontě.

Rozšířené info

Rodina: Dagonith se narodil, jakožto jediné dítě, jenž jeho otec a matka zplodili. Nemá tedy žádné bratry a za rodinu má spíše ostatní trpaslíky než vlastní soukrevníky.

Otec
Hurthon syn Galionův, jak se Dagonithův otec jmenuje se narodil v Gasternu, svému otci Hethymu Sekáčovi a jeho matce Garveně. Ve městě pracuje jako jeden z mistrů bojů, tedy vojáků, kterým obstarává výcvik, měl jakousi správu nad městskou stráží, než se dostal až do velení armády. Jakožto velice silný a chrabrý trpaslík si tak vysloužil výborné místo a stal se uznávaným válečníkem. Vzhledově však Dagonithův otec nevybočuje z průměrných trpasličích řad. Asi 120 cm vysoký, s hustými ryšavými vousy a dokonce i vlasy. Na sobě nosívá těžké kroužkované zbroje, kterou překrývá místy kožená, spíše však plátová zbroj, sem tam zdobená. Za zbraň a tedy i nástroj řemesla mu slouží dlouhé bitevní kladivo, jehož hlavice už rozbila nespočet hlav nepřátel.

Matka
Dutyra dcera Suvoje silného, je matkou Dagonitha, bohužel dnes již nežíjící. Stejně jako její choť i ona vynikala v umění válečnickém, nadevše však milovala kovařinu, stále ještě žije ve městě Gasternu a udržuje v jeho výhních věčný oheň. Pod jejíma rukama se zrodila nejedna zbroj či zbraň, ale nedosahuje však tak zdaleka dobrých úspěchů jako její manžel. Stejně jako ostatní trpaslíci i ona je povětšinou navlečena do zbroje a chová se stejně jako muži, i její síla se zdá býti nadprůměrnou a odmala vynikala nad ostatními. Na sobě nosívá mohutné kožené šaty se suknicí. V kovárně však dá přednost lněným šatům, aby se však při práci s těžkým kovem neušpinila, používá těžkou koženou zástěru. Vlasy má ryšavé, jako listy podzimních stromů, zbarvené bratrem podzimem, oči zelené. Tvář však hrubá že by se svými ostrými rysy řezala kámen.

Frakcia: Bojuje proti všem možným nepřátelům trpaslíků, není zaměřen na určité lidi, stejně tak není členem žádné určité podskupiny. Jeho frakcí je tedy vojsko trpaslíků.


Povolanie: Po vzoru svého otce se přidal k vojsku, tedy přesněji řečeno k posádce v Gasternu. Jeho život je tedy jediný a veliký Gastern, občasné války, boje či nepokoje. V dobách krátkého míru je členem městské stráže, pokud je válka je obyčejným vojákem.

Popis povolania: Inu jak by se dala tato parketa pospat? Těžká zbroj a oči na stopkách, to je to oč tu běží. Pokud je zrovna Dagonith na stráži, pracuje s maximální pílí. Nepatří ale k těm trpaslíkům, kteří se za každou cenu derou dopředu, i když ctižádostivosti mu taky nechybí. Spíše čeká na vhodnou příležitost na svém písečku a pak se ji chytne a nepustí.
Stráž
Pokud Dagonith pracuje na stáži, povětšinou s ostatními strážnými chrání vstup do Gasternu, či doprovází občasné karavany. Nemá žádnou zvláštní hodnost, i když nějaké to povýšení by se rovněž hodilo.
Voják
V době válek pracuje jako řadový profesionální trpaslík, tedy voják. Ozbrojen a nebezpečen, připraven rozsekat jakéhokoli protivníka za jakoukoli cenu. Ve válce nemá žádné zábrany krom rozkazů svých nadřízených.

Zručnost

Talent: Už od narození měl talent pro boj a kovařinu, jakpak by ne. Na trpaslíka se mu totiž dodala celkem dobrá a tvrdá výchova a tak malé činy vyrostly v překrásný um., Pokud by jej však dokázal rozvinou nepochybně by se dokázal vyhoupnout až na samou špičku a to hlavně v boji.

Schopnosti/Zručnosti: Tvrdý výcvik v armádě i na strážnici, podtržen tréninkem v mládí mu pomohl dosáhnout úžasných výsledků. V boji se cítí snad jako doma, jelikož si prošel již několika menšími šarvátkami. Na velkou válku si však ještě nejspíše počká. Rozvineme tedy boj. V boji se specializuje na obouruční zbraně, ze kterých mu tu jeho zaopatřuje velká bitevní sekera s vousem. Není to nic vzácného, pravda je, že s Adushe, jak si svou dlouhovousku pojmenoval. V boji povětšinou volí agresivní postup, při němž se snaží protivníka co nejrychleji zabít.  Dále se chvíli zaobíral kovařinou, celkem dobře v ní vyniká, ale je to jenom na příležitostné vyspravení brnění, či zbraně. K tomu patří i nějaká ta zkušenost z obchodu, umí si tedy koupit a tak nějak ví co je ten lepší kus… nejspíš.

Mágia: K magii má záporný vztah, nezná, neviděl, ale slyšel o ní. Z vyprávění si však udělal dost dostačující obrázek a tak by do učení nešel.

Pohled na svět

Politické presvedčenie: Má dost osobité trpasličí přesvědčení k všemu co není trpasličí a k dnešní době není ani tento názor podivující. Všechny lidské království nás chtějí vymýtit, takže je vymýtíme dřív než oni nás. Jak je vidno, nerespektuje ani jedno království a nebýt rozkazů nerozeznal by nepřítele jen z vlastního přesvědčení.

Vzťahy k ostatným rasám: K Elfům, Lidem, Skřetům a ostatním rasám chová mírnou agresi a nedůtklivost. Nejspíše by vás nepřivítal s otevřenou náručí.
Elfové: Nemá je rád, hlavně co se týče poslední doby, kdy se mu donesly informace, že právě na jeho rodné město Gastern si špičatouší brousí zuby.
Lidé:  Je zapřisáhlým nepřítelem lidí, jenž by snad zabíjel na potkání nebýt tvrdého výcviku a pevné ruce, ve které jej drží jemu nadřízení trpaslíci.

osttaní rasy zatím nepotkal.

Ciele: Stejně jako jeho otec i on míří hodně vysoko, chtěl by dosáhnout vysoké hodnosti na poli armádní. Generál, pán boje či jen Velitel stráže, nebo Gardista. Jemu je to fuk, notně podotknout, že by si rád šáhl i na korunu kdejakého města, i když toto nejspíše zůstane obrázek z trpaslíkových snů.

Popis osobnosti a Historie

Povaha: Dagonith je velmi hrdý trpaslík, který je pyšný na svůj rod a svou zemi. Je bystrý, dokáže přemýšlet i logicky uvažovat, navíc je i celkem zvídavý a s dobrou pamětí mu unikne jen málo věcí které zaslechne. Mezi trpaslíky je známý pro svou otevřenou povahu, málo kdy se straní ostatních, navíc je o něm známo že své spolubojovníky by nenechal ve štychu.
Je ovšem poměrně dost vznětlivý a háklivý. Jeho pýcha a hrdost se dá velmi často zlomit a urážlivost nezná mezí i když většinou uhasne jako vlhký doutnák. Dagonith navíc není z trpaslíků, který by se jen vzdal. Je velmi tvrdohlavý a má rád svou cestu a i když sice dokáže více než dobře plnit rozkazy, nešel by do něčeho, o čem by věděl že je naprostá pitomost.
Dagonith je co se věcí týče i velmi vytrvalý, enchybí mu dávka ctižádostivosti ani cti samotné a ač na to nevypadá, dokáže být více než obstojným protivníkem.


Obľúbené: Dagonith miluje těžké věci. A to ať jsou jakékoliv, zvony, zbraně, helmice, kusy ingotů, zajímavé tepané předměty, skoro vše co něco váží a je ze železa. Je hrdý na svou zemi a svůj rod, takže od toho se odvijí i velká slabost k čemukoli, jenž je vyrobeno u trpaslíků. Rovněž k jeho zálibám patří boj. Ať už cvičný či normální, jenž jej může připravit o život.
Další zcela skvělou věcí je zlato, peníze a veškeré bohatství. A ke konci musíme zmínit i jeho lásku k alkoholu, snad jako u každého trpaslíka, když má dobrou náladu dokáže toho vypít až až….

Neobľúbené: Ze všeho nenávidí špinavou práci, typu vraždy, intrikářství aj... Dále to jsou lidské výrobky, výrobky elfů a dokonce vše co vlastně není trpasličí, nemá rád luky, šípy a palné zbraně, stejně jako magii, jelikož preferuje způsob boje, kdy je protivníkovi blízko těla a k vítězství mu pomůže leda tak um.

Fóbie/Strachy: Dagonith má neuvěřitelný strach z otročiny či pouhého nepřátelského zajetí, pro takový osud by si nepřál žít a raději by zemřel, než by se vůbec k podobné patálii přiblížil. Dále má poslední dobou strach o své království. nedokázal by snést porážku, jenž by na jeho bedra padla.


Životopis:

Zrození

Dětský pláč trpaslíkův se ozval brzo po půlnoci v Gasternu, jeho matka porodila svému choti Hurthogovi zdravého synka, ale neměl se zdaleka od začátku tak čile k světu. Do trpasličí velikosti rostl velmi pomalu a dokonce se špatně učil řemeslu. Přítrž tomuto udělal až jeho otec, který nesnesl pomyšlení, že by jeho syn nebyl schopen dokonale ovládat práci vojáka, proto malého synka zbil a nastolil pevný řád. Zde docela možná přetvořil měkkého trpaslíka v celkem vytrénovaného mladíka. Ani pak však neměl Dagonith své dětství lehké, musel se smířit s tvrdým vojenským výcvikem v armádě a stráží města, navíc musel denodeně navštěvovat i matčinu kovárnu, kde pod vlivem mistra se snažil ukovat alespoň něco. Nakonec se objevilo i to malé vítězství. Podařilo se mu přesvědčit otce, aby se kovařiny vzdal, a za tuto službu se naplno vrhne na trénink boje a disciplíny. A obdělaná leč nepoddajná půda konečně vypustila první klíčky. Po pěti letech základní služby byl Dagonith připraven nastoupit jako stráž, kde vykonával vlastní funkci strážného u brány, zatímco ostatní museli strážit městské části či se jinak snažit si vylepšit pozice. Dagonith si po vzoru svého otce vydobyl skvělé místo pro mladého trpaslíka jako byl on. A tak začala kariéra.

Cesta k úspěchu

Hurthog byl velice spokojen s nově vydobytým postavením svého syna a dokonce i jeho matka, jenž zklamaná byla ztrátou syna v řemeslu, nakonec  Dagonitha pochválila, po malé úmluvě pak Dagonith přešel na krátkou dobu k armádě. To bylo něco jiného, trpaslík poprvé okusil chuť těžké zbroje a tvrdé disciplíny, jenž byla daleko úpornější než na strážnicích, kde i jeho nadřízení byli psi, srovnat se však s vojenskými hodnostáři nemohli. Nakonec však byl syn Hurthogův nadmíru spokojen. Vojáci drželi při sobě a v tvrdých bojích, které svedli s několika kmeny skřetů, na jeho sekeře pak zbylo spoustu krve a právě zde se zažehl plamen a chuť po boji, jako v každém trpaslíkovi. Začala nová doba jeho života. Spolu s několika válečnými taženími se vydal po Dorlon a procestoval i Dur Heret spolu s několika karavanami. Krátce navštívil i několik lidských měst a vesnic, které však především obléhali. K nějakým větším bitvám však nedošlo. Z bitev však ani Dagonith neodešel s prázdnou a kromě nějakých těch „suvenýrů“ si přivezl i několik ran a jizev. Zvlášť velký je šrám, táhnoucí se přes lícní kost až dolů ke krku, kde mu odražené kopí vydřelo ránu snad až na kost. Na levé ruce, má pak jizvu po zásahu šípem, jelikož kroužkovaná zbroj Vás před šípy ochrání jen velice špatně a i ten nejlepší lučištník si přeci najde skulinku v plátovém brnění. Nyní se zase vrací do Gasternu, však jen čas ukáže kam jej nevyzpytatelné cesty života a osudu zavedou. Polsední dobou však trávi na frontě. Dlouhá léta válek, která se pomalu chýlí ke konci se začínají prokazovat hlavně an straně trpaslíků. Mnoho lidí už zaplatilo příliš velkou daň za to, zlomit Dagonitha a ač už to tak v ne příliš světlé budoucnosti vypadá, Dagonith nebude jedním z těch, kdo tu trapnou válku s lidmi prohraje.


Výzor/Foto: