4|A|9999

Jasmine Loveheart

Muž rozhodně vypadal zmateně a něco na něm bylo hrozně zajímavé. Jasmine přišla trošku blíž. "Jste zraněný, Zexome? Zexom je zvláštní jméno.." Řekla. Bylo to tak, nikdy neslyšela o někom, kdo by se jmenoval Zexom nebo nějak podobně. Možná to byl cizinec ze západu! Jasmine byla zvědavá, strašně zvědavá. Jestli byl ze západu, chtěla slyšet, jaké to tam je a jací tam žijí lidé. Ale ještě neodpověděla na jeho otázku o tom, kde se nachází. Byl nejspíš opravdu hodně zmatený, ale to mohlo být tím zraněním! Krvácel. Jasmine nebyla žádná léčitelka ani doktorka a ten nejbližší bydlel hodně daleko. "Zexome, to kde jste vyřešíme až se vám podívám na vaše zranění. Ráda bych vám pomohla a vy by jste mi zatím mohl vyprávět něco o vás. Vaše jméno je opravdu jedinečné a zní cizokrajně, odkud jste, vyprávějte mi a já se o vás postarám!" Poslední slova jako by křičela. Vždycky se chtěla podívat na západ, ale její otec jí to nedovolil a věřila, že je Zexom ze západu.

Zexom Orwortai

Spravil som v mysli facepalm. Toľko k jej zvedavosti.
Nevyzerala že by mi chcela ublížiť, ale to neznamenalo že som jej veril. Každopádne som si zvážil svoje možnosti... A povedal som si že potĺkať sa zranený Prázdnotou by nebol zrovna dobrý nápad. Takže ma buď zabije ona, alebo umriem pomaly na zranenie... A keď už, vyberám si rýchlu smrť.
Ok, môžte sa mi pozrieť na to zranenie. povedal som.
Teraz som začal zvažovať, čo jej mám sakra povedať. Nemal som jej proste chuť dávat celý svoj životopis, určite by si aj tak myslela že som vrah, tak ako všetci ostatní. Ok, síce vrah som, ale neúmyselný... Každopádne, ak sa to dozvie, tak budú problémy.
Ja som sa popravde len stratil. Napadol ma jeden bandita a spravil mi to zranenie, napokon som mu však ušiel. Avšak pri tom utekaní som sa stratil. povedal som celkom presvedčivým tónom.

Jasmine Loveheart

Přišla až ke Zexomovi a skrčila se k jeho ráně na zádech. Nevypadalo to vůbec pěkně, byla to bodná rána, docela hluboká. Jasmine okamžitě poznala, že je to od nějakého ostrého předmětu! Ano, komu by to nedošlo že? Chvíli přemýšlela a nakonec si utrhla kus šatů, ty namočila do vody a následně vyždímala. Ránu obvázala dokola. Opravdu to nebyla žádná doktorka. A hlavně vůbec nevěděla, co dělat. "Zexome, co kdybych vás svezla do naší vesnice? Je nedaleko. Sice u nás není žádný lékař, ale určitě se najde někdo, kdo by vám aspoň trochu pomohl. Já si moc věřila, ale nedokážu to." Řekla upřímně a smutně. Jako by jeho slova ani neposlouchala. Nemluvil o západu, takže byla trochu zklamaná. Podepřela Zexoma a šla s ním ke svému koni.

Zexom Orwortai

Dedina... aha... ano... prikyvoval som.
Takže je ich viac... zamračil som sa. Ak pôjdem do ich dediny, tak ma majú... neujdem. Ale mal som vôbec na výber. Môj hlad bol mimoriadny a zranenie ma bolelo čoraz viac...
A tak som sa podvolil a šiel som s ňou... Nejako už len bude...

Jasmine Loveheart

Pomohla Zexomovi na koně a sama naskočila před něj. Chytla jeho ruce a dala je tak, aby jí držel za boky. Moc se nestyděla a Zexom si aspoň mohl poprvé v životě sáhnout na člověka. A ještě k tomu docela pěknou ženskou!
"Hejá, jeď, Spire, jeď!" Křikla na svého koně. Ten se na její povel okamžitě rozběhl. Musela spěchat, jestli Zexomovi měli pomoct. "Odpočiňte si, pane, budeme tam brzy! Spire je rychlý kůň, nejrychlejší, kterého otec má!" Kůň byl opravdu hodně rychlý, přesně jak Jasmine říkala. "Naše vesnice se jmenuje Levanie. Určitě se vám tam bude líbit." Jasmine si uvědomovala to, že je Zexom ve smrtelném nebezpečí, ale i přes to pořád povídala. Vypadalo to, že je docela upovídaná. Což nemuselo být nutně špatné.

Zexom Orwortai

Divne som pozrel na to divne zviera na ktoré som mal nasadnúť... Ano, nikdy v živote som nevidel koňa... Ale tak vysadol som...
Ok, teraz čo?
Sadla si predo mňa.
Hmmm...
Dala moje ruky tak aby som ju držal za boky.
Toto sa mi začína páčiť...
No napriek tomu že bola fakt pekná, tak som sa momentálne sústredil skôr na to, aby som nespadol. Keď sa kôň rozbehol, tak som sa zlakol a stisol som ju fakt pevne. Popravde, dosť som sa na ňu natisol. Sily ma opúšťali a bál som sa, že keby som ju nedržal fakt pevne, tak spadnem. No čo, prinajhoršom ma zabije... A to mi momentálne začínalo byť akosi jedno. Začala ma hrozne bolieť hlava... Vlastne, bolelo ma už celé telo. Nedokázal som už ani počúvať čo Jasmine hovorí... Trocha som potriasol hlavou, aby som sa prebral a udržal koncentráciu... Už som fakt nevládal...

Zexom se ještě několik minut udržel při vědomí. Poté ale upadl do bezvědomí. Měl štěstí, že Jasmine včas zareagovala, jinak by nejspíš skončil na zemi.

(Pokračujeme v tématu - Levanie)

______________________________________________________________________________