4|A|9999

Po schodech se blížili 2 lidé. Z chvíli si je mohl spatřit celkem jasně. Vyšší muž, podle vzhledu a škrobenosti zřejmě nějaký sluha a vedle něj značně opuchlá, korpulentní žena, podle vzhledu jasně zámožná. Měla u sebe několik šperků které házely na všechny strany prasátka od světla lucerny. Jakmile tě spatřila tak vykřikla hlasem operní gertrůdy Ach Alberte! a složila se. Sluha si dekadentně zakryl tvář a z vedlejší místnosti se ozval opět smích těch 3. slepic. Ani výbuch sopky by je zřejmě nevytrhl z jejich zábavy

Eloth "Lišák" Tamareth

Vytoupil ze stínu před sluhu. Chlapci stále tlačil nůž ke krku. Tak hele ty panáku, teď ti něco řeknu! Zařvi, nebo dej jen nějakým způsobem vědět, že tu jsem a tohodle chlapečka podříznu jak sele a tebe zlikviduju tak rychle, že se nestihneš ani pomočit! Sykne klidně, ale dosti přesvědčivě. Teď po tobě budu chtít jen pár věcí, pro které jsem tady a nikomu se nemusí nic stát. Vaše životy mi za tu námahu nestojí. Popojde ke dveřím a stoupne si tak, že nohou zabrání jejich otevření. Takže zaprvé, poodepínej své paní ty šperky a zabal je do támhle toho závěsu. A nesnaž se mě nas*at, protože to nepřežije ani tvá paní a když už budu v ráži, tak podříznu i toho parchanta Dohmase, tebe samosebou nechám žít...abys z toho mohl mít problémy! Zamávám bezvládnému chlapci před obličejem dýkou.

Sluha velice škrobeně sundal ženě šperky, 2 prsteny, naušnice, náramek. Všechno zlato s nějakými drahokamy. Utrhnul závěs, který sám o sobě musel mít značnou cenu, zabalil do něj šperky a hodil ti je pod nohy. Neřekl ani slovo. Chlapec i ... ehm... žena... byli oba úplně mimo. Zřejmě tohle bylo vysoce nad jejich mez tolerance. Sluha se tvářil tak škrobeně, že nebylo poznat co si myslím nebo jak se cítí. Z toho bylo poznat, že je bezesporu dobrým sluhou.

Eloth "Lišák" Tamareth

Dobrá, koukám, že ti jde o život své paničky více, než o její majetek. Nechápu to, ale asi budeš dobrý sluha. Teď už nechci nic víc, než abyste ani necekl, než odejdu. Jinak to ten chlapec nehezky schytá! S těmito slovy chytne chlapce do kravaty a druhou rukou sebere závěs s cennostmi.(+ 2xZlatý prsten s drahokamy, + 2xdiamantové náušnice, + 1xzlatý náramek s drahými kameny, + 1x zdobený závěs) Ty dá do vaku na opasku a pak se začne přesouvat k jednomu z oken na chodbě. To otevře a jeden ze závěsů spustí z okna. Né dost na to, aby po nm sešplhal až dolů, ale dost, aby snížil výšku z níž bude muset padat. Pak se opět koukl na slouhu a pokynul mu rukou. Ádié Alberte! Kluka našetrně odhodí stranou a držíc se závěsu vyskočí z okna. V prvních chvílích závěs zbrzdí jeho pád, ale poté úchopy povolí a on dopadne tvrdě z výšky několika metrů. Jen zázrakem a také instinktivním přechodem do kotoulu si nic nezlomí, i když jej to krapet ochromí. Pak obrovskou rychlostí vyrazí ke zdi.

Dopadl jsi měkce na trávník, hlavně díky tvé zlodějské obratnosti. Z okna vykoukl sluha a vykřikl z plna hrdla Zloděj! Chyťte ho!. Na ten signál jsi viděl jak se pohlo několik siluet, které do této doby nehybně stály za plotem. Taky si uslyšel štěkot psů. Zdálo se, že celé okolí je na nohou. Jedno bylo celkem jisté - čekala tě zajímavá zkušenost

Eloth "Lišák" Tamareth

Venku se rozkoukal témeř okamžitě, jelikož mu měsíc osvětloval okolí docela hezky. Na sluhu v okně se ani nepodíval, jen se rychle rozběhl k plotu za nímž se pohlo několik silulet. Rozhodně bylo jednodužší bojovat s nimi, než se postavit smečce rozzuřených hladových psů. Plot naštěstí nebyl od domu daleko a tak to zvládl vcelku rychle, načež se několika rychlými pohyby dostal nahoru. Naneštěstí vylezl na plot zrovna v místě, kde stál jeden z hlídačů a ten si jej prostě nemohl nevšimnout. Jakmile se muž pokusil tasit meč, seskočil mu Eloth přímo na hruď, čímž způsobil, že se oba sesunuli na zem. Eloth vrazí strážnému jednu ránu pěstí do krku a rozběhne se do ulic Charnu.

Strážného jsi značně překvapil. Tanec na hrudníku jistě nikoho nepotěšil. Naštěstí se ukázalo, že ten druhý stín byl jen nějaký ožrala. Vběhl jsi do jedné z uliček, věděl jsi ale moc dobře, že noční charn není dobré místo. V ulicích byli vojáci, opravdoví vojáci, né nějací hlídači a pokud by tě snad chytli... no nebylo by to dobré. Slyšel jsi za sebou kroky, někdo tě pronásledoval. Jeho občasné výkřiky ti dávali tak 30 vteřin než se objeví nějaký voják.

Eloth "Lišák" Tamareth

Utíkal uličkami Charnu, které byly oproti Dohmasově dvorku bezpečnější jen v tom, že je dobře znal. Nabylo však dobré tu jen tak pobíhat, neboť utíkání v Chranu mohlo znamenat jen jediné a stráže nebyli někým humánním. Za zabití někoho jako on by nejspíš dostali povíšení, nebo alespoň nějakou finanční prémii. Pak se zastavil v jedné z temných uliček. Světlo zde obstarával pouze měsíc a kolem byly pouze špinavé domy chudiny. Uslyšel hlasy a kroky odrážející se v uličkách a neměl mnoho času na rozmýšlení. Vyhlédl si tedy vhodný dům u kterého byl přistaven nějaký povoz. Od toho se odrazil a chytil se okenního rámu v prvním patře. Po výstupcích v okně a zvětralých kamenech ve zdi se dostal na střechu, kde se přitiskne ke komínu a doufá, že nespadne, nebo že jej nezahlédnou, jelikož jej osvětlovalo světlo měsíce. Také už jej samosebou mohli vidět...nešplhal sice dlouho, ale kdo ví jak dlouho mu to trvalo.

Nezdálo se, že by tě uviděli. Slyšel jsi kroky jak proběhly kolem domu. Pak zase zpět a zase tam. Nakonec jsi uslyšel jak hlídači svolávají vojáky. Všichni se rozběhli kolem, ale nikdo nekoukal na střechy. Každopádně to vypadalo, že tu bude chvíli rušno. Nezdálo se, že bys střechu mohl opustit v nejblížší době. Za komínem to však nebylo příjemné. Střecha byla mokrá, komín horký. Jediná další cesta ze střechy bylo střešní okno kousek nad tebou. Byla to vlastně zatuhlá dřevěná deska

Eloth "Lišák" Tamareth

Zlehka sledoval muže pobíhající dole. Nevypadalo to, že by v dohledné době mohl slézt. Za komínem moc přijemně nebylo a nechtěl zde například usnout..to by znamenalo smrt, nebo odhalení což by znamenalo smrt. Avšak naštěstí si všiml hajéhosi střešního okna. Pomalu se k ní doškrábal a do mezery mezi kusem dřeva a střechou vložil dýku. Jednoduchou pákou vylomil desku. Kusy dřeva odsunul bokem a pak se pomalu spustil oknem dolů.